Těžkosti s dýcháním: Ztížené nebo plytké dýchání. Jak bolí plíce?

(Zdroj foto: stock.adobe.com)

Ztížené dýchání nebo neschopnost nadechnout se.

Bolesti při dýchání jsou nejen nepříjemné, ale téměř vždy signalizují zdravotní problémy.

Pod zjednodušený pojem „těžkosti s dýcháním“ zahrnujeme také neobyčejné pocity při dýchání.

Nejčastěji je to zdání, že se nemůžeme úplně nadechnout. Někdy se to vyvíjí postupně, jindy náhle.

Pohyb ve vysokých nadmořských výškách, velká fyzická zátěž, ale také obezita patří k pochopitelným příčinám zhoršeného dýchání.

Za déle trvajícími dýchacími těžkostmi však hledejme onemocnění plic a srdce, alergie, každodenní napětí, či stres.

Jaké stavy jsou nebezpečné?

Kdy už nečekat a zavolat pomoc?

Která onemocnění vyvolávají těžkosti s dýcháním?  

Co signalizuje bolest na hrudi?

Co je to vitální kapacita (plocha) plic?

Vitální kapacita plic

Zdravý dospělý člověk má vitální kapacitu plic od 2 do 5 litrů. Mění se to však s věkem, se životním prostředím, s překonanými, ale především chronickými onemocněními.

Výrazně snížená vitální kapacita plic je známkou choroby plic. Pokud je kapacita normální, ale plíce napříč tomu nefungují správně, máte předpoklad obstrukční choroby plic – tedy ucpání nebo zablokování dýchacích cest.

Víte o tom, že maximální objem vzduchu v plicích je až 6 litrů?

Plíce dozrávají když máme 20 až 25 let. Dalších 10 let fungují naplno, ale zhruba po pětatřicítce se jejich výkon postupně snižuje.

S přibývajícím věkem se naše tělo přirozeně mění a tyto změny se zrcadlí i na snížené kapacitě plic.

Stárnou kosti hrudního koše, plicní tkáň ztrácí pružnost. A slábne také bránice – ta je při dýchání důležitá.

Plocha plic? Téměř jako tenisový kurt!

Tenisový kurt má plochu 195,63 m2. Plíce dospělého člověka mají povrch 180 m2 – samozřejmě, pokud bychom vedle sebe naskládali všechny vnitřní i venkovní části.

K čemu je potřeba tak velká plocha? Abychom svoje tělo dostatečně zásobili kyslíkem!

Na to totiž potřebujeme „prodýchat“ minimálně 160 litrů vzduchu za hodinu!

Jak se měří kapacita plic?

Vyšetření se jmenuje spirometrie. Tento jednoduchý a nebolestivý test ukáže, v jaké míře využíváte kapacitu plic, či další detaily.

Více o spirometrii si můžete přečíst v tomto článku.

Nemůžete dýchat jako kdysi? Které příznaky jsou nebezpečné?

Základním příznakem těžkostí s dýcháním je nepříjemný stav – nemůžete se hlouběji nadechnout. Jedná se o pocit, jako kdybyste neměli dostatek kyslíku, a to napříč tomu, že dýcháte.

Rozhodně nebagatelizujte:

• bolest nebo tlak na hrudníku,
• dušnost, která vás budí ze spánku,
• neschopnost pohybu,
• pocit sevřeného hrdla, otok krku,
• štěkavý kašel,
• zrychlené dýchání bez zjevné příčiny,
• sípot,
• modré nehty nebo pery,
• bledou nebo šedivou pleť,
• nadměrné pocení,
• pocit, že vám hoří nozdry.

Co je to dušnost?

Dušnost se objevuje buď náhle, nebo se postupně zhoršuje. Příčinou náhlé dušnosti je většinou sekundární infekce – tedy infekce, kterou „dostanete“ tehdy, kdy jsou vaše plíce už ohrožené primární (základní) infekcí.

S pomalým nástupem dušnosti se setkají především dlouhodobí kuřáci. Plytké dýchání není to stejné, jako dušnost.

O plytkém dýchání mluvíme tehdy, když vdechujeme a vydechujeme krátce (než běžně), ale ve stejném tempu.

Naopak při dušnosti je nádech obvykle mnohem kratší než výdech. Navíc se rychle zadýcháte při nenáročných činnostech, stále pokašláváte, cítíte únavu, úzkost, bolest na hrudi.

Jak bolí plíce?

Plíce „samy o sobě“ bolet nemůžou, protože na to nemají nervové vybavení. V každém případě, můžeme pociťovat bolest nebo tlak na hrudi.

Může se jednat o mírné nepohodlí, až náhlou a intenzivní bolest. Na přesnější diagnostiku lékař používá EKG, RTG, CT vyšetření, sono a echo srdce. Změří vám hladinu kyslíku v krvi, udělá krevní a močové testy.

Nejčastější příčiny bolesti na hrudníku:

• pneumonie – plicní infekce (způsobená virem, houbou nebo bakterií),
• tuberkulóza,
• zánět sliznice plic nebo hrudní dutiny (většinou kvůli infekci),
• bronchitida (infekce nebo zánět dýchacích trubic v plicích),
• pásový opar – bolestivá infekce (virem neštovic),
• úraz,
• popáleniny.

Plicní onemocnění, které stěžuje dýchání

Dýchací těžkosti souvisí s různými stavy a nemocemi, a nejen fyzickými, ale i psychickými. Logicky – nejčastějším viníkem jsou plicní onemocnění. Které to jsou?

Astma

Astma je zánět a zúžení dýchacích cest. Typické je lapání po dechu, sípot, tlak na hrudníku, kašel.

Astma je dlouhodobý stav. Závažnost se často mění vzhledem na prostředí, jiná onemocnění, resp. věk. Léčbu předepisuje plicní lékař a/nebo alergoimunolog.

Zápal plic

Pneumonie je plicní infekce. Charakterizuje ji zánět a hromadění tekutin a hnisu v plicích. Většinou se jedná o nakažlivé případy.

Rychlé ošetření je důležité, protože na neléčený nebo pozdě léčený zápal plic můžete zemřít. Příznaky zápalu plic:

• lapání po dechu,
• kašel,
• bolest na hrudi,
• zimnice,
• pocení,
• horečka,
• bolest svalů,
• vyčerpanost.

Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN)

Pod názvem CHOPN se skrývá skupina onemocnění, které vedou k špatné funkci plic. Typické příznaky jsou:

• neustálý kašel,
• zvýšená produkce hlenu,
• sípot,
• nízká hladina kyslíku,
• tlak, či těsnost na hrudi.

Plicní embolie

Je to životně ohrožující stav, který vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc. Jedná se o zablokování jedné nebo vícerých tepen, které vedou do plic – většinou kvůli krevní sraženině, která do plic „přicestovala“ z jiného místa v těle.

Jak se plicní embolie projevuje?

Většina pacientů zpozoruje otok nohy, náhlou bolest v hrudi, kašel, sípot, silné pocení, abnormální srdeční rytmus, závrať.

Dalším alarmujícím příznakem je ztráta vědomí, či modravý nádech pokožky.

Plicní hypertenze

Vysoký krevní tlak v plicích negativně ovlivňuje i tepny. Výsledkem je jejich zúžení a ztuhnutí, což vede až k selhání srdce.

Bolest na hrudníku, dušnost, dokonce ztráta vědomí, jsou příznaky, které vyžadují okamžitou lékařskou pomoc.

Příznaky plicní hypertenze:

• bolest v hrudi,
• lapání po dechu,
• problémy při pohybu,
• extrémní únava.

Epiglotitida

Pod tímto názvem se skrývá zánět hrtanové příklopky (v důsledku infekce). Pozor, je to životně ohrožující stav a potřebujete tedy okamžitou pomoc lékaře!

Hlavními příznaky epiglotitidy jsou:

• horečka, zimnice,
• bolest krku,
• slintání,
• těžkosti s polykáním,
• modrá kůže,
• těžkosti s dýcháním,
• zvláštní zvuky při dýchaní,
• chraptění.

Srdeční stavy, které ztěžují dýchání

Těžkosti s dýcháním často nesouvisí ani tak s plícemi nebo průduškami, ale se srdcem. Pokud máte srdeční problémy, zřejmě jste si všimli, že se někdy nedokážete pořádně nadechnout.

Plytké dýchání, či neschopnost nadechnout se zhluboka, může souviset s různými onemocněními srdce a cév. Podívejme se na ty nejčastější.

Ischemická choroba srdeční

Ischemická choroba srdeční znamená zúžení a ztvrdnutí tepen, které dodávají krev do srdce. Výsledkem je snížený průtok krve do srdce.

Ischemická choroba srdeční trvale poškozuje srdeční sval. Projevuje se to především bolestí na hrudníku. Pacientovi hrozí infarkt.

Vrozené srdeční onemocnění

Vrozené srdeční chyby ovlivňují strukturu a funkci srdce. Jsou to dědičné chyby, jak vyplývá z názvu. Nejčastější projevy vrozené srdeční chyby: těžkosti s dýcháním (resp. dušnost), abnormální srdeční rytmus.

Na nedostatek vzduchu si stěžují také lidé s výraznou arytmií. V tomto případě také hrozí infarkt. O arytmii se více dočtete v tomto článku.

Městnavé srdeční selhání a voda v plicích

K městnavému srdečnímu selhání dochází, když je srdeční sval slabý a nedokáže tedy efektivně pumpovat krev do těla. Jedním z příznaků je voda v plicích.

Těžkosti s dýcháním, resp. bolesti na hrudi mohou signalizovat i problémy se srdečními chlopněmi.

Těžkosti s dýcháním z jiných příčin

Plytké nebo ztížené dýchání nás nejednou potrápí i kvůli vnějším faktorům – ze životního prostředí. Nejvýrazněji se projevují alergie na prach, pyl a plísně. „Lapat po dechu“ můžete také ve stresu.

Při panické poruše se většinou přidruží i další tělesné symptomy: tlak na hrudi, bušení srdce, sevřené hrdlo, pocení, třes.

Dokonce máte pocit, že každou chvíli omdlíte nebo zemřete – ale všechna vyšetření dopadnou negativně.

Žádné problémy s dýcháním byste neměli zanedbávat, především pokud přetrvávají déle. Poraďte se se svým lékařem.

Pokud máte časté epizody dušnosti nebo se objeví náhlé a intenzivní těžkosti s dýcháním, vyhledejte první pomoc.

 

Zdroje:

• https://medlineplus.gov/ency/article/003075.htm
• https://www.healthline.com/health/breathing-difficulties
• https://www.healthline.com/health/painful-respiration
• https://www.webmd.com/lung/breathing-problems-unusual-causes#1
• https://www.unitypoint.org/livewell/article.aspx?id=cd526f2e-26d4-4b6c-845a-c215a9ce8aee
• https://www.lung.org/lung-health-diseases/how-lungs-work/lung-capacity-and-aging
• https://biologydictionary.net/vital-capacity/

Napsat komentář Zrušit odpověď na komentář

Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.